theBESTtranslation

Falešní přátelé „B“ aneb po brigádě bilionářem

2012-03-05T14:22:00.007+01:00

V minulém příspěvku jsme probrali některé výrazy začínající od A. Dnes budeme v seriálu pokračovat. Písmeno B vezmeme trochu zkrátka – z hlediska zrádných výrazů patří rozhodně k těm méně zapeklitým. I po usilovném přemýšlení nás napadly jen tři. Samozřejmě ale jako vždy rádi uvítáme vaše komentáře a příspěvky.

Také jste si při studiu sháněli brigády? A přemýšleli potom, jak nabyté zkušenosti zúročit v anglické verzi svého životopisu? Pevně věříme, že jste se nenechali zlákat anglickým slovem brigade. To je totiž určeno výhradně pro armádu, případně jiné organizované skupiny jako třeba fire brigade. Wikipedia k tomu říká: A brigade is a major tactical military formation that is typically composed of three to six battalions, plus supporting elements depending on the era and nationality of a given army. A jak tedy naložit s českou studentskou brigádou? Při překladu je potřeba vzít v úvahu širší situaci – může to být summer job, temporary job nebo part-time job.

Jako další nás napadlo slovo blanket. To se na rozdíl od jiných v obou jazycích také naprosto shodně píše. Ale zatímco české blankety se vyplňují, těmi anglickými se přikrýváme. Tedy ne že by měli v anglicky mluvících zemích tak velké formuláře – překlad anglického slova blanket je totiž přikrývka. A český blanket překládáme jako blank nebo empty form: You can obtain a blank form (PDF) to give to independent contractors you hire.

A nakonec jsme si nechali (ne)oblíbený bilion. Nebudeme vás zatěžovat tzv. krátkým a dlouhým systémem, v tom ať se raději pošťourají matematici. Český bilion označuje hodnotu 10¹², tedy jedničku a dvanáct nul (1 000 000 000 000). Ve většině anglicky mluvících zemí označuje slovo billion hodnotu nižší, a to naši českou miliardu, tedy 10⁹(1 000 000 000). Slovo miliarda angličtina a číselný systém, který se v ní používá, nezná. Český bilion se pak překládá jako trillion. No a potom se v tom vyznejte…

Zamyšlení nad žádostmi uchazečů

2012-02-21T09:05:00.001+01:00

Žádostí od zájemců o práci externího překladatele (tlumočníka nebo korektora) nám chodí poměrně hodně. Těch kvalitních ale bohužel relativně málo.

O tom, jak napsat dobrý životopis, byly popsané tisíce stránek a dneska už snad každý ví, že by měl být strukturovaný, poměrně stručný, ale hlavně relevantní. Možná tomu nebudete věřit, ale už mnohokrát se nám stalo, že ani po přečtení průvodního dopisu a přiloženého životopisu nám není jasné, do jakého jazyka dotyčný vlastně překládá. Takové emaily potom bez milosti mažeme. Sestavit kvalitní životopis jistě dá trochu práce a přemýšlení. A ano, jakmile ho jednou vytvoříme, stačí už jen přidávat nově nabyté zkušenosti a kvalifikace, ale možná by také nebylo od věci zamyslet se, o jakou pozici se vlastně chceme ucházet. Jinými slovy upravit svůj životopis „na míru“ – lektorka němčiny asi bude chtít zdůraznit trochu jiné informace než tlumočnice.

Zmínili jsme průvodní dopis (v dnešní době vlastně spíše e-mail). Nejsme personální agentura, takže určitě nebudeme nic, co uchazeč napíše, podrobovat rozsáhlé analýze a zkoumat, jaké jsou jeho silné a slabé stránky. Ale asi se shodneme, že nějaký průvodní dopis by vhodný byl. Pokud nám přijde prázdný email jen s přiloženým životopisem, klikáme na křížek a mažeme. Když jsme dotyčnému nestáli ani za pozdrav, tak jak asi bude vypadat další spolupráce?

Ze zásady nám sice nevadí, když uchazeč osloví svým emailem více překladatelských agentur najednou, pokud ale můžeme radit, působí rozhodně lépe, když si dá tu práci a napíše každé zvlášť. Když u toho bude navíc trochu přemýšlet, může se o dané společnosti leccos dozvědět z jejích webových stránek a nějak vhodně se „vlichotit“. A když už jsem u těch hromadných e-mailů – je to také velice snadná cesta, jak se hromadně znemožnit. Pokud chcete pracovat jako profesionál v oblasti překladů, měl by být váš průvodní dopis i životopis zcela bezchybný. Dejte ho před odesláním přečíst třeba zkušenějšímu kolegovi, někomu z rodiny, kdo měl z češtiny vždycky jedničku nebo s jazykem nějak pracuje. Vyhnete se tak osudu, který stihl uchazečku o pozici překladačky, čerstvého absolventa se skouškou CAE či překladatele, který se tímto oborem zabívá už mnoho let.

Životopis totiž není jen pouhý seznam vašich vlastností a kvalifikací, ale spíš jakousi „výkladní skříní“ vámi poskytovaných služeb. Zejména v případě, kdy spolupráce probíhá externě a žádný pohovor, u kterého byste mohli zazářit, se nekoná.

A ještě jedna prosba na závěr: pokud je vaší mateřštinou čeština, pište nám raději česky. A když už trváte na komunikaci v cizím jazyce, i zde se vyplatí výše uvedené. Jinak byste totiž také mohli dopadnout takto: „… and I would love to work for your company as a translator in englisch language.“

Slovník anglických synonym WordVis

2012-02-17T13:18:00.001+01:00

Máte také jako správný překladatel či milovník jazyků potřebu vyzkoušet, případně rovnou vlastnit každý slovník, o kterém se doslechnete? Pak je tento příspěvek určený právě vám!

Po klasickém papírovém slovníku už dnes asi sáhneme jen zřídka, možná spíš z nostalgie. Proto je jistě potěšující, že počet slovníků elektronických nadále vzrůstá a spousta nástrojů je dostupná přímo online (navíc většinou bezplatně). Do této kategorie patří také WordVis – vizuální slovník anglických synonym.

Vyvinuli ho na norské technické univerzitě NTNU v létě roku 2010. A jak funguje? Po zadání vámi zvoleného výrazu vytvoří slovník automaticky jakousi „síť“, která obsahuje všechna myslitelná synonyma daného slova, uspořádaná do významových skupin. Například při zadání slova „translation“ je výsledek následující:

Vzniklého „pavouka“ můžete pomocí různých funkcí dál upravovat (třeba kus umazat, různě ho zvětšovat, zmenšovat, natahovat a zase zkracovat). Podstatná jména jsou v něm vyznačená červeně a slovesa zeleně. U každého synonyma si také můžete rozkliknout jeho přesnou definici. Tuto zajímavou pomůcku určitě ocení nejen pokročilí studenti angličtiny, ale také všichni, kdo do tohoto jazyka překládají. Vždyť kolikrát už se vám stalo, že jste něco chtěli vyjádřit jinak, a nemohli si vzpomenout?

Stalo se III

2012-02-10T09:33:00.004+01:00

Aplikace Google Translate pro Android přišla s novou funkcí – schopností rozeznávat rukou psaný text v sedmi jazycích. Konkrétně se jedná o angličtinu, francouzštinu, italštinu, němčinu a španělštinu a také (což je asi nejdůležitější) čínštinu a japonštinu. Znaky těchto jazyků totiž na běžné klávesnici nenajdete.

Také další zpráva se týká překladače Google. Malajské ministerstvo obrany využilo jeho služeb k bezplatnému překladu svých oficiálních webových stránek. Nakonec uznali, že množstvím chyb si spíš zadělali na pořádnou ostudu. Ukázky nepovedených překladů se dokonce začaly šířit na Facebooku a Twitteru, takže teď už zase překládají postaru. A že na kvalitní překlad je potřeba dostatek času dokládá také skutečnost, že anglická verze stránek nebyla dosud publikována.

A na závěr něco z oblasti novodobé science-fiction. Luis von Ahn, zakladatel a bývalý prezident společnosti ReCAPTCHA a docent Carnegie Mellon University prohlásil, že chce přeložit web do všech hlavních jazyků. Doslova uvedl: „I want to translate the Web into every major language: every webpage, every video, and, yes, even Justin Bieber's tweets.“ Toho chce dosáhnout za pomoci projektu Duolingo, který nabídne „obyčejným“ lidem bezplatnou výuku jazyků. V rámci zvoleného online kurzu potom budete požádáni, abyste například přeložili několik vět do své mateřštiny nebo okomentovali, co vidíte na obrázku. K této myšlence ho přivedla nespokojenost s tím, co produkují automatické překladače. Nejsme si jistí, jestli zrovna touto cestou dosáhne lepších výsledků…

Z mezinárodní konference

2012-02-08T09:30:00.011+01:00

Minulý týden se v Praze u příležitosti 15. výročí založení Komory soudních tlumočníků ČR konala mezinárodní konference „Zvyšování profesionality právních překladatelů a soudních tlumočníků: nové technologie”. Jak jsme slíbili, přinášíme krátkou reportáž.

Během zahájení se vystřídalo několik řečníků, kteří zastupovali partnery konference. Například z úst ředitele Ústavu translatologie jsme se dozvěděli, že budoucí překladatelé a tlumočníci už dnes mohou navštěvovat semináře počítačem podporovaného překladu a také kurzy videokonferenčního tlumočení. Dále se připravuje projekt „i-coach“, pomocí kterého získají studenti tlumočení možnost analýzy a hodnocení svého výkonu ze strany tlumočníků evropských institucí, a to přímo online.

Další zajímavostí spíše statistického rázu je, že v České republice sice působí kolem 3 000 soudních tlumočníků, v komoře se jich však sdružuje jen něco málo přes 600. Podle nově připravované legislativy by mělo být členství v komoře povinné. Kdo tuto oblast sleduje, ví, že s novou legislativou je to vůbec komplikované (částečně jsme to zmínili zde na začátku loňského roku). Původně nás měl přijít pozdravit také sám ministr spravedlnosti ČR, který nad konferencí převzal záštitu, ale nakonec se zdržel v parlamentu, takže za sebe poslal náměstka pro legislativně právní záležitosti Mgr. Františka Korbela, Ph.D. Ten promluvil ve velice přátelském duchu, nastínil změny, které se připravují, a pochválil soudní tlumočníky, že na rozdíl od soudních znalců vědí, co od nového zákona chtějí, a na jeho tvorbě dokonce spolupracují. To vyvolalo dojem téměř idylického vztahu a nemalou závist u kolegů ze zahraničí (ta ale brzy opadla, když někdo v plénu zmínil skutečnost, že sazby podle vyhlášky začínají na 150 Kč za stránku překladu, respektive hodinu tlumočení). Ale abychom to shrnuli: všechno je na dobré cestě, v současné době existuje už věcný záměr zákona a mohlo by to dobře dopadnout, pokud ovšem do té doby nepadne vláda, jak se v minulosti bohužel již několikrát stalo…

Z dopoledního bloku stojí za zmínku příspěvek Pavla Krále z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Mohl by totiž sloužit jako odstrašující příklad toho, jak to rozhodně vypadat nemá. Všichni přednášející měli na svoji prezentaci stejný časový úsek, o jehož délce byli předem informováni. Přesto si pan doktor připravil více slidů, než mohl kdy stihnout odpřednášet. Nasadil tedy přímo vražedné tempo, přestože v úvodu zazněla prosba, aby přednášející brali také ohled na to, že celá konference je tlumočena. A to byste si mysleli, že jako vedoucí tlumočnicko-překladatelské sekce bude mít pochopení. Tlumočení totiž zajišťovali studentky translatologie bez nároku na honorář (!). Všem nám jich bylo upřímně líto a z velice dlouhé (a poměrně nezáživné) prezentace jsem si zapamatovala pouze to, že v roce 2010 přeložil Google Translate 10krát víc textu než všichni překladatelé na celém světě.

Zde by asi bylo na místě zmínit také „nejlepší výkon“ mezi přednášejícími. Mě svým příspěvkem jednoznačně učarovala Maya de Wit, prezidentka Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka. Mluvila velice srozumitelnou angličtinou (která byla vedle češtiny a částečně také francouzštiny úředním jazykem konference) o postavení tlumočníků znakového jazyka. Pro mnohé byla zcela nová informace, že každá země má svůj vlastní znakový jazyk. Kromě toho existuje mezinárodní znakový systém, který ale ne všichni neslyšící ovládají (nejsnáze by se asi dal přirovnat k esperantu). Z navazující přednášky Nadi Dingové z České komory tlumočníků znakového jazyka jsme se dále dozvěděli, že neslyšícím bohužel ne vždy pomůže psaný text, protože mu nemusí plně porozumět. A když bude neslyšící sám psát česky, bude produkovat podobné texty jako kterýkoliv cizinec, tedy s chybami. To je docela zajímavé, že? Bohužel většinová společnost o této problematice příliš neví.

Velká část příspěvků byla věnována videokonferencím a jejich použití při výsleších, což se také týká tlumočníků. Se zavedením videokonferencí se počítá až na úroveň okresních soudů a v současné době probíhá na několika místech testování technologie. Zavedení do praxe je dáno ustanovením českého trestního řádu, který zase vychází z jiných nadnárodních předpisů a smluv, ale zdá se, že v praxi není celá řada věcí ještě vyřešena z právního hlediska (například bezpečnost, neovlivnitelnost svědků apod.). Z praktického testování navíc vyplynulo, že při tomto způsobu komunikace zúčastněných stran jsou tlumočníci ve větším stresu a ve výsledku mnohem více unavení.

Poslední nedělní blok se věnoval postavení soudních tlumočníků v jednotlivých zemích, které byly na konferenci zastoupeny, a sazbám, které za svoji práci účtují. V tomto směru je česká realita (zcela dle očekávání) žalostná. Útěchou nám snad může být, že v Polsku je to s cenami velice podobné a ve Spojeném království teď všechny justiční orgány objednávají služby přes jednu agenturu, která vyhrála výběrové řízení.

Recenze: Mox’s Illustrated Guide to Freelance Translation

2012-02-02T09:27:00.003+01:00

Máme pro vás další titul do překladatelské knihovničky. Jedná se o útlou knížku, jejímž autorem je španělský překladatel Alejandro Moreno-Ramos. Možná jste už při brouzdání internetem narazili na jeho ilustrovaný blog (občas na něj také odkazujeme na naší facebookové stránce). Pokud jste ještě neměli tu čest, doporučujeme vám obojí – blog i knihu. Nudit se rozhodněte nebudete!

Jak už napovídá název – Illustrated Guide to Freelance Translation, tedy „Ilustrovaný průvodce překládáním na volné noze“ – autor se vyjadřuje hlavně obrazem. Konkrétně se jedná o krátké komiksové stripy, kterými vtipně glosuje všechno, s čím se překladatel při své práci setkává. Na 110 stránkách je těchto příběhů kolem 200 a jak slibuje sám autor, více než polovina z nich nebyla dosud publikována.

Hlavní postavou blogu i knihy je Mox, mladý a nadějný překladatel, který má dva doktoráty, mluví šesti jazyky, ale vydělává stěží životní minimum. Že vám to zní povědomě? Kromě Moxe se setkáte také s jeho přítelkyní Lenou, která stojí nohama pevně na zemi a chápe, že překladatel je v podstatě zvláštní živočišný druh, zkušeným překladatelem Calvem, který už v tom umí chodit, ďábelskou projektovou manažerkou Pam a dalšími. V jedné z hlavních rolí také vystupuje překladatelský software Crados (ano, ten, co se vždycky kousne v nejméně vhodnou dobu).

Knížka je rozdělena do několika tematických částí (jako je marketing, práce pro přímé klienty, vyjednávání o cenách apod.). Každou z těchto kapitol uvozuje krátký článek od dalších blogujících překladatelů a „autorit“ v oblasti překládání na volné noze.

Pokud berete svoji profesi, ale nikoli sebe sama vážně, určitě si knížku pořiďte. Objednat ji můžete zde. Mox vám ji dokonce vlastnoručně podepíše. Doručování po Evropě funguje naprosto bez problému a relativně rychle. Pěknou zábavu!

Falešní přátelé od A do Z

2012-01-26T10:14:00.001+01:00

Pojem „falešní přátelé“ označuje slova nebo spojení ve dvou (či více) jazycích, která stejně nebo podobně znějí, ale mají jiný význam. Tato slova potom působí problémy studentům jazyka, ale také méně zkušeným překladatelům. Jako příklad můžeme uvést dvojici oblíbenou u hispanistů: španělské slovo débil znamená slabý.

Rozhodli jsme se těmto výrazům podrobněji věnovat na našem blogu, konkrétně v kombinaci angličtina-čeština. Uvítáme ale i příklady z jakékoliv další dvojice jazyků a zveme tímto kolegy, aby přispěli do diskuse. Začínáme od A…

Pokud máte z filmů nejraději ty akční, pak určitě víte, že se tento žánr anglicky nazývá action movie (nebo action film). A právě proto je někdy těžké si uvědomit, že poněkud nadužívané české slovo „akce“ bychom neměli překládat jako „action“. Pokud nechceme být konkrétní nebo nevíme, o jakou akci se jedná, měli bychom použít výraz event nebo activity, např. interesting events and news (zajímavé akce a novinky). Anglické slovo action nese nejčastěji význam českého skutku, činu – viz také známé Actions speak louder than words.

Další (ne)oblíbenou dvojicí jsou slova actual a aktuální. Jak asi správně tušíte, nelze jedno zcela beztrestně nahradit druhým. Anglické slovo actual znamená skutečný, případně vlastní. Větou What is the actual cost of auto insurance? se tedy neptáme na cenu aktuální, ale cenu skutečnou. The invitation said 7 p.m., but the actual party did not start until 8. – Na pozvánce stálo 19 h, ale večírek samotný začal až v osm. A jak tedy překládat aktuální? Nabízí se celá řada možností: current, topical, up-to-date, of immediate interest a další.

Když už jsme u písmene A, rádi bychom ještě zmínilo slovo autor. Není to sice falešný přítel v pravém smyslu slova, protože anglické slovo author pochopitelně můžeme přeložit českým autor. Problémy vznikají (a to i u zkušených překladatelů) při překladu do angličtiny. Čeští autoři jsou totiž podle všeho všestrannější než jejich anglicky mluvící kolegové. Máme tedy autora obrazu, autora skladby, autora překladu nebo dokonce autora vítězného gólu. Angličtina se ráda vyjadřuje konkrétně a author je většinou jen ten, kdo se živí psaním. Ostatní uvedené příklady by se asi nejjednodušeji přeložily jako painter, composer, translator a scorer of the winnning goal.

Napadají vás nějaká další problematická slova od A? Příště se podíváme na zoubek „béčku“ a mezitím samozřejmě rádi zodpovíme jakékoliv dotazy a uvítáme další tipy.

Google jako kalkulačka

2012-01-23T10:14:00.004+01:00

Skutečnost, že nám Google fušuje do řemesla a poskytuje bezplatné překlady všelijaké kvality, jsme zde už několikrát zmínili. Dneska jsme se rozhodli nejznámější vyhledávač trochu rehabilitovat a představit vám jednoduché funkce, které byste mohli využít (nejen) při překládání.

Věděli jste například, že Google může posloužit jako kalkulačka? Stačí, když početní úkon zadáte přímo do pole pro vyhledávání a stisknete klávesu „enter“.

Stejným způsobem můžete Google použít pro převod jednotek, což by se překladatelům mohlo určitě hodit. Stačí zadat počet jednotek v jedné míře a uvést jednotku, na kterou je chcete převést. Funguje to v češtině i angličtině, další jazyky jsme nezkoušeli.

Vyhledávat můžete také konkrétní typy souborů, jako je pdf, jpg a další. K tomu slouží funkce „filetype:“. Pro níže uvedené výsledky jsme zadali filetype:pdf překlad.

Máte nějaké další typy pro použití Google nebo vyhledávačů obecně? Podělte se o ně s námi!

(Inspiraci poskytly Hospodářské noviny)

2012-01-20T17:32:00.001+01:00

Dnes jenom velice stručná zpráva. V nejbližších dnech vyjde náš historicky první newsletter. Pokud byste měli zájem o jeho zasílání, zaregistrujte se přímo na našich stránkách www.thebesttranslation.cz vložením adresy v levém dolním rohu. Newsletter je plánovaný jako čtvrtletník a bude přinášet zprávy o naší společnosti a informovat o novinkách.

Tak teď už jen rychle dokončit první číslo… Přejeme vám krásný víkend!

Pozvánka na konferenci KST ČR

2012-01-13T09:39:00.001+01:00

U příležitosti 15. výročí svého založení pořádá Komora soudních tlumočníků ČR mezinárodní konferenci „Zvyšování profesionality právních překladatelů a soudních tlumočníků: nové technologie“. Konference se bude konat ve dnech 2. – 4. února 2012 v Praze pod záštitou Ministerstva spravedlnosti ČR. Kromě donekonečna diskutované novely vyhlášky k zákonu o znalcích a tlumočnících jsou na programu zejména CAT nástroje (počítačem podporovaný překlad) a další nové technologie a jejich využitelnost v praxi. V rámci konference se dne 4. 2. 2012 bude také konat výroční valné shromáždění EULITY, organizace, která sdružuje profesionální asociace soudních a právních překladatelů a tlumočníků v členských státech EU. Součástí programu je také páteční společenský večer s večeří. Podrobnější informace naleznete na stránkách konference.

Ohlédnutí za uplynulým rokem

2012-01-10T09:09:00.007+01:00

Dle zažitých stereotypů není matematika silnou stránkou nás lingvistů, ale něco málo statistických údajů jsme pro vás přesto připravili. Jak vypadal loňský rok v číslech?

V roce 2011 jsme pro své klienty zpracovali celkem 621 zakázek. Zde je třeba poznamenat, že za jednou zakázkou se může skrývat cokoliv od půlstránkového obchodního dopisu až po několikasetstránkovou závěrečnou zprávu vodohospodářského projektu. Těžko tedy říct, zda je 621 málo nebo hodně… Pochopitelně doufáme, že v letošním roce počet zakázek (strmě) poroste a spolu s ním také počet přeložených normostran a slov.

Asi nikoho nepřekvapí, že nejčastěji překládaným jazykem byla angličtina. Vzhledem ke zvyšující se jazykové vybavenosti v českých firmách a státních institucí (a patrně také pod vlivem různých úsporných opatření) jednoznačně převládly překlady do angličtiny – téměř 61 % všech zakázek; naproti tomu překlady z angličtiny do češtiny představují jen necelých 13 %. Na druhém místě v jazycích se umístila němčina – celkem 5,8 % oběma směry. Pozoruhodné je, že po němčině nenásledují další světové jazyky jako francouzština, italština nebo španělština, ale jazyky našich středo- a východevropských sousedů: slovenština, ruština a polština. V celkovém přehledu si dokonce i maďarština vede lépe než již zmíněná španělština.
V loňském roce se nám také podařilo plně zautomatizovat evidenci zakázek, klientů, dodavatelů a plateb. Díky novému systému nám teď už neunikne ani stránka! Naši překladatelé navíc mají možnost se do systému přihlásit a doplnit o sobě aktuální informace nebo si ověřit, které zakázky jim ještě zbývají k vyfakturování. V dalších změnách a zlepšeních budeme letos rozhodně pokračovat a pevně věříme, že se odrazí v ještě lepších a kvalitnějších službách.
V neposlední řadě nás také těší rostoucí počet čtenářů a návštěvníků tohoto blogu. Děkujeme vám za přízeň!

Pomáháme

2012-01-06T15:23:00.005+01:00

Také v loňském roce jsme přispěli na dobročinné účely a podpořili několik neziskových projektů. Poprvé v historii společnosti jsme vánoční a novoroční přání rozesílali pouze elektronicky. Prostředky, které jsme ušetřili za tisk, obálky a poštovné jsme věnovali Domovu pro osoby se zdravotním postižením Horní Bříza, který poskytuje péči zdravotně postiženým dospělým občanům, zejména seniorům.

Nezapomněli jsme ale ani na čtyřnohé kamarády. Formou bezplatných překladů z angličtiny do češtiny jsme podpořili neziskovou organizaci Svoboda zvířat. Překládané texty se týkaly alternativních postupů, které nahrazují pokusy na zvířatech.

V předvánočním brouzdání po internetu nás zaujal Strom splněných kočičích přání – doufáme, že si námi obdarované kočky pochutnaly…

Letos jsme se rozhodli podpořit projekt adopce na dálku a prostřednictvím Humanistického centra Dialog, o.s., přispět na vzdělání jednoho dítěte z Keni. O další informace se vámi určitě podělíme.

PF 2012

2011-12-19T10:11:00.002+01:00

Další rok se pomalu nachyluje ke svému konci. Naše čtenářská obec se v tomto roce rozrostla a my bychom rádi všem našim čtenářům a příznivcům poděkovali za zájem a podporu. Přejeme Vám šťastný a úspěšný rok 2012, ve kterém pro Vás připravujeme další novinky a zajímavosti ze světa jazyků, překladů a tlumočení.

He, she nebo they?

2011-12-14T09:00:00.003+01:00

V české gramatice je mužský rod (stále ještě) zástupný a jeho použití většina z nás nevnímá jako znevýhodňující. Větu „slovenští lékaři stávkovali“ prostě chápeme tak, že mezi nimi byli jak muži, tak ženy. Podobně třeba ve smlouvě, kde stojí „kupující prohlásil, že se seznámil se znaleckým posudkem“ a kde jména smluvních stran nejsou uvedena, je nám jasné, že „kupujícím“ tady může být muž i žena, přestože v dalším textu na něj budeme odkazovat výhradně mužským rodem.

V anglicky mluvících zemí jsou v genderové rovnosti o něco dál, což se projevuje také v jazyce. Nás bude dnes tento problém zajímat výhradně z hlediska překladu a gramatiky. Méně zkušený překladatel by výše uvedenou větu nejspíš přeložil takto: The Buyer declares that he has acquainted himself with … (Překladatelských řešení se zde nabízí více, ale jak jsme už uvedli, dnes nás zajímá pouze gramatický rod). Co na to řekne čtenář – rodilý mluvčí angličtiny? A co teprve čtenářka?!

Také v angličtině byl mužský rod (he, him, his, himself) v minulosti používán jako zástupný. Dnes je tento přístup chápaný jako zastaralý a sexistický a veškeré snahy směřují k genderové neutrálnosti, např. A researcher has to be completely objective in his or her findings. Pro zkrácení se také někdy používají formy his/her, he/she nebo dokonce s/he.

Tak by to snad šlo. Co ale dělat, když musíme použít zájmeno takřka v každé větě, někdy dokonce vícekrát? Pořád opakovat he or she, his or her? Tam, kde je to možné, můžeme z čísla jednotného udělat množné: Researchers have to be completely objective in their findings. Bohužel to ale vždycky možné není.

V tom případě se nabízí ještě jedno řešení, které ač se nám tak nemusí jevit, je správné a hojně používané. Na jednotné číslo prostě v další části věty nebo textu odkážeme pomocí they, them nebo their: A researcher has to be completely objective in their findings. Možná vás překvapí, že se nejedná o žádný výmysl moderní doby, která prahne po rovnoprávnosti, ale o oživení úzu z 16. století. S tímto řešením také souhlasí „Style Guide“ Evropské unie (kapitola 12), který jsme zde zmiňovali již v červnu. Když to máme posvěceno shora, tak proč toto elegantní řešení nepoužívat?

364 jazyků za 159 Kč/A4

2011-12-09T09:00:00.005+01:00

Je zvykem publikovat v pátek něco zábavného, vtipného, zkrátka na odlehčení atmosféry před víkendem. Takový „casual Friday“ online. Nejsme si jistí, jestli tento příspěvek do podobné kategorie zrovna patří. Možná je to spíš tristní, stěží uvěřitelné, trestuhodné … však už si nějaké hodnocení doplníte sami.

Obvykle se nijak nenavážíme do konkurence kvůli cenám. Věříme ve zdravé konkurenční prostředí a doufáme, že klient sám pozná, jestli se mu sleva „vyplatila“. Agentura kadlec.cz (žádný jiný oficiální název se nám nepodařilo dohledat) je ale jiný kalibr. Takovou snad ani nelze považovat za konkurenci, ale spíš za úkaz. Mrkněte na jejich stránky a posuďte sami: překlady do 364 jazyků, revoluční účtování za A4, splatnost faktur až jeden rok, sleva až na 90 Kč/A4, odborné i neoborné (sic!) texty, pobočky po celém světě, ale emailová adresa na centrum.cz a tak dále. Prostě „světová krize na Vaší straně“, jak sami hlásají.

Nám z oboru je to asi jasné – počítačový překlad. Nakonec sama agentura se k tomu přiznává v části „Reklamace“. Co si ale má myslet chudák klient? Nejspíš že ho všude jinde berou pěkně na hůl. Vsadíme se ale, že při objednání „korekturního“ odborného překladu je cena stejná jako všude jinde, pokud je vůbec agentura schopná takovou službu nabídnout.

A jak vůbec řeší skutečnost, že za překladač, který je nejspíš někde na internetu zdarma k dispozici, si nechávají platit? No, nejspíš ji vůbec neřeší…
Pěkný víkend!

Stalo se II

2011-12-07T15:39:00.005+01:00

Možná jste si toho už všimli: Facebook nově nabízí možnost překladu příspěvků (stavů), které jsou v jiném jazyce, než je váš uživatelský. Jedná se pochopitelně o překlad strojový, konkrétně o Microsoft Bing. Tato funkce funguje pouze u příspěvků, které jsou publikovány stránkami (Facebook Pages), nikoli u soukromých profilů, takže s kamarádem z jiné země se zatím ještě nedomluvíte. Možná je to tak lepší, protože produkované překlady jsou spíše úsměvné.

Automatický překlad boduje také v Japonsku, kde tamější operátor NTT DoCoMo představil novou službu. Jedná se o překlady mezi angličtinou a japonštinou „v reálném čase“. Do telefonu prostě jenom nadiktujete něco anglicky nebo japonsky a placatá „tlumočnice“ vám to nahlas přetlumočí v druhém jazyce. Úplně v reálném čase to není, ale zajímavé to určitě je. Chtěli byste podobnou službu ve svém telefonu?

V Anglii si 16. listopadu připomněli 400leté výročí překladu Bible, tzv. Schválené verze krále Jakuba (Authorised King James Version), který byl dokončen v roce 1611. Překlad byl schválený králem Jakubem I. Stuartovcem, který ho také inicioval a vydal přesné instrukce ohledně způsobu jeho vyhotovení. Tento překlad je dodnes využíván anglikánskou církví, přestože mezitím vznikly verze novější. Krátkou zprávu o listopadové oslavě si můžete přečíst třeba zde.

Vánoce, Vánoce přicházejí…

2011-11-30T12:45:00.001+01:00

Vánoce se kvapem blíží a určitě už si lámete hlavu s originálními dárky. Jestli se někdo z vašich blízkých nebo kamarádů živí jako překladatel, můžete mu pořídit třeba originální tričko. E-shop s celou zásobou motivů naleznete například zde, ale pokud zapátráte na internetu, určitě objevíte i spoustu dalších. Tak proč třeba kolegu neobdarovat tričkem s nápisem World’s Hottest Translator? Nebo si klidně můžete koupit jedno pro sebe a během polední pauzy mezi překládáním si v něm jít zacvičit!

Máte nějaké vlastní tipy na originální (překladatelské) dárky?

Hrajeme na tichou poštu s Googlem

2011-11-25T21:49:00.005+01:00

Také jste jako děti rádi hráli na tichou poštu? A zkoušeli jste to už někdy s překladačem Google? V nedávném příspěvku jsme ocenili jeho zásluhy při rozluštění historické šifry. Pojďme dnes naopak s jeho pomocí zkusit něco „zašifrovat“. Vezměme si třeba tuto jednoduchou větu ze života překladatelské agentury:

CZE: Dnes jsme přeložili 200 stran právnického textu z angličtiny do češtiny.

Začínáme jazykem, který byl měl Google umět nejlépe, když je to vlastně jeho mateřština.

ENG: Today, we translated the 200 pages of a legal text from English into Czech. – Tak to vůbec není špatné, dokonce doplnil čárku za časový výraz na začátku věty. Pokračujeme s dalšími světovými jazyky, kterým rozumíme.

SPA: Hoy en día, hemos traducido las 200 páginas de un texto legal de Inglés en checo. – Ajaj, chyba v předložce. Snad nebude osudová…

RUS: Сегодня мы перевели 200 страниц юридического текста на английском языке в Чехии. – Tak bohužel byla. Překládáme v Čechách!

GER: Heute haben wir 200 Seiten Gesetzestext in Englisch in der Tschechischen Republik.

FRE: Aujourd'hui nous avons 200 pages de textes juridiques en anglais dans la République tchèque. – A už se to s námi táhne! Neztratilo se nám navíc sloveso „přeložili“?

GRE: Σήμερα έχουμε 200 σελίδες του νομικού κειμένου στην αγγλική γλώσσα στη Δημοκρατία της Τσεχίας. – Tak tady rozumíme jenom číslovce. Raději zpátky do známých vod!

POL: Dziś mamy 200 stron tekstu prawnego w języku angielskim w Czechach. – Zdá se, že místo původní češtiny překládáme teď do angličtiny…

ITA: Oggi abbiamo 200 pagine di testo giuridico in lingua inglese nella Repubblica ceca.

VIE: Hôm nay chúng ta có 200 trang của văn bản quy phạm pháp luật bằng tiếng Anh tại Cộng hòa Séc.

CZE: V současné době máme 200 stran právních dokumentů v angličtině Česká republika. – Hm, tak se nám to nějak zamotalo a místo jednoho textu máme hned několik dokumentů. Ale hlavně že zůstaly doma, v České republice!

Touto překladatelskou kratochvílí se můžete rozptýlit během dlouhé překladatelské zakázky. A jestli máte internet v telefonu, tak potom v podstatě kdykoliv a kdekoliv. Pěkné zážitky!

Tlumočnický dispečink

2011-11-16T14:37:00.001+01:00

Komora soudních tlumočníků ČR přišla s novou zajímavou iniciativou. Jedná se o tzv. dispečink tlumočnických služeb. Tato služba je určena soudům, státním zastupitelstvím a policejním orgánům v České republice. V čem spočívá?

V rámci dispečinku bude zřízena stálá služba, která bude od soudů nebo policie přebírat objednávky na tlumočení a ty následně zadávat tlumočníkům, kteří budou k dispozici.Tlumočníci budou pocházet z řad členů Komory a zakázky tímto způsobem přijaté mezi ně budou spravedlivě rozdělovány. Ve funkci „dispečerů“ se budou střídat přímo jednotliví tlumočníci. Hlavním cílem této iniciativy je zlepšení spolupráce mezi policejními orgány, soudy a tlumočníky.

Projekt bude zkušebně spuštěn v Praze a další krajská města budou následovat. O průběžných výsledcích a jeho pokračování vás určitě budeme informovat.

Myslíte si, že je to dobrý nápad, který se úspěšně uchytí?

Reklama na vlastní ploše

2011-11-11T13:16:00.002+01:00

Pokud máte svoji firmu (a nemusí být zrovna překladatelská) a zároveň občas pracujete s notebookem na cestách, pak se vám možná bude hodit dnešní nápad: polepit si kryt notebooku vlastní reklamou. Na tuto myšlenku nás přivedla jedna z autorek knihy „The Entrepreneurial Linguist“, o které jsme psali zde. Podívejte se, jak dopadla realizace u nás:

Samolepka je už více než rok stará a pořád drží, i když přiznáváme, že její aplikace si vyžádala určitou dávku zručnosti a disciplíny. Samolepicí folii vám dnes vyrobí v podstatě kdekoliv, ale kdybyste opravdu nevěděli, kam se obrátit, stačí, když do vyhledávače zadáte slovo „skinbook“. Tvořivosti a propagaci se meze nekladou a natisknout si klidně můžete své děti, psa nebo svoji maličkost.

Stalo se I

2011-11-08T14:04:00.002+01:00

Tímto příspěvkem bychom vám chtěli představit novou nepravidelnou rubriku, ve které se společně podíváme na poslední novinky ze světa překladu a tlumočení. Za posledních čtrnáct dní nás zaujaly tyto zprávy:

U příležitosti státního svátku se 28. října na Pražském hradě tradičně vyznamenávalo. Letos se této pocty dostalo také překladateli Martinu Hilskému, mimo jiné za překlad souborného díla Williama Shakespeara, které vyšlo letos v květnu. Udělena mu byla medaile Za zásluhy. Přečíst si i tom můžete třeba zde nebo zde. Kromě toho také Hilský dostal Státní cenu za překladatelské dílo, udělovanou Ministerstvem kultury ČR. Co vlastně takový dvorní překladatel jednoho autora dělá, když už má konečně hotovo?

Možná jste tuto tragickou zprávu zaznamenali také – koncem října zemřel v Německu spisovatel, diplomat, politik a v neposlední řadě také překladatel Jiří Gruša. Z němčiny překládal například Franze Kafku, Friedricha Schillera a Rainera Maria Rilkeho. Více životopisných údajů naleznete zde.

Abychom skončili něčím pozitivním, rádi bychom vás upozornili, že překlad pomáhá. A to dokonce tolik zatracovaný překlad strojový. Tentokrát pomohl rozluštit šifru z 18. století zvanou Copieale. Podařilo se to americko-švédskému týmu, který si takto krátil dlouhou chvíli. To my jsme rádi, když vyluštíme čtvrteční křížovku v MF Dnes… Celou zprávu si můžete přečíst zde.

Kdo nám dluží?

2011-11-04T17:54:00.000+01:00

Přiznáme se, že jsme přemýšleli, zda podobný příspěvek uveřejnit, nebo ne. Nakonec jsme si ale řekli, že na internetu je spousta nejrůznějších registrů se jmény dlužníků, takže proč nevyužít vlastní prostor a nezveřejnit ty, kdo dluží nám. Za poslední dva roky se tedy věci mají takto:

IMAX offices s.r.o.

Nad lesním divadlem 21

142 00 Praha 4

IČ: 275 69 071

Jiří Kučera VT- studio

Veverkova 16

170 00 Praha 7

IČ: 470 91 835

Solid Czech, a.s.

Na Brně 1972

500 06 Hradec Králové

IČ: 648 28 000

Vladimír Jahelka

náměstí Jiřího z Poděbrad 239

508 01 Hořice

Vlastně to není až tak špatné a určitě by mohlo být i hůř – i když to je relativní... Zajímavé je, že výše jmenovaní nepoužívali žádné obvyklé výmluvy typu, že jim nepřišla faktura, účetní má dovolenou, platbu pošlou příští týden apod. Prostě jenom přestali úplně komunikovat, a kdo ví, možná i existovat.

Na druhou stranu nás v poslední době oslovilo hned několik nových klientů, kteří následně za své zakázky zaplatili dokonce před datem splatnosti! Těm samozřejmě patří naše velké díky a doufáme, že jich i v budoucnu bude co nejvíce.

Pozvánka na Jeronýmovy dny

2011-10-27T09:43:00.004+02:00

Rok uplynul jako voda a my se opět můžeme těšit na Jeronýmovy dny, které již po sedmnácté pořádá Jednota tlumočníků a překladatelů. Letos se konají ve dnech 4. a 5. listopadu. I tentokrát se můžeme těšit na bohatou skladbu přednášek a doprovodných programů.

Všichni zájemci o překladatelství, tlumočení a jazyky vůbec se tu mohou dozvědět spoustu novinek z oboru, zakoupit si knihy v „knižním sekáči“, slovníky a překladače společnosti Lingea, předplatit časopis Vesmír či Plav a jiné. Páteční program bude zakončen „společensky“ – v kavárně Divadla na Prádle. Jeronýmovy dny jsou oblíbené právě proto, že zde nejde jen o „suchou“ teorii překladu a tlumočení, ale dozvíte se zde spoustu praktických rad a tipů. Opět tu budou novinky z oblasti CAT nástrojů – letos mimo jiné bude probíhat také bezplatné úvodní školení pro práci s Transitem; určitě se rozpoutá vášnivá debata kolem cen za překlady i práce překladatelů v EU. Významný prostor je věnován i tlumočení do znakového jazyka. Na závěr určitě stojí za zmínku, že vstup na všechny akce je po oba dva dny zdarma. Detailní program je uveden na stránkách Jednoty tlumočníků a překladatelů.

Doklady? Jak kdy!

2011-10-21T06:40:00.003+02:00

Před nadcházejícím víkendem pro vás máme další úlovek do sbírky nepovedených překladů. Možná si ještě vzpomínáte na video s Janem Krausem a stolní lampou, které jsme uveřejnili na samém začátku letošního roku (noví čtenáři se mohou podívat zde). Do stejné kategorie patří pouzdro na doklady "Made in China", u kterého výrobce podcenil spolupráci s jazykovými odborníky. Za příspěvek děkujeme J.K. z Třemošné.

ITI Bulletin

2011-10-18T12:41:00.004+02:00

Jestli se zajímáte o dění ve světě překladu a tlumočení, asi víte, že v České republice vychází časopis TOP, který vydává Jednota tlumočníků a překladatelů, a Soudní tlumočník, který (jak název napovídá) vydává Komora soudních tlumočníků ČR. Možná jste ale nevěděli, že si snadno můžete předplatit také některé zahraniční tituly.

Tak například britský Institut překladu a tlumočení (ITI) vydává oborový časopis ITI Bulletin. Jedná se o dvouměsíčník, který pochopitelně přináší informace týkající se organizace samotné, jejích stanov, usnesení, iniciativ apod. Pokud vás vyloženě nezajímá, „jak to dělají jinde“, nejspíš asi několik úvodních stránek přeskočíte. Zbytek časopisu už je ale doslova nabitý tématy, ze kterých si vybere každý, ať už se jedná o různé aspekty překladu a tlumočení, CAT nástroje nebo marketing. Poslední číslo se například ohlíží za nedávnou konferencí FIT konanou v San Francisku a několik článku věnuje tlumočení. Svojí pravidelnou rubrikou do něj přispívá například také Susan Bassnettová, teoretička překladu a srovnávací literatury. Mezinárodní federace překladatelů (FIT) navíc ocenila ITI Bulletin jako nejlepší periodikum roku 2011.

Ukázkové číslo a formulář k předplatnému si můžete stáhnout zde. Pokud jste členy JTP či nově také KST ČR, máte nárok na zvýhodněnou cenu 50 GDP za rok, protože obě tyto organizace jsou členy FIT, a vy tedy můžete čerpat výhody z toho plynoucí.

A odkud získáváte odborné informace vy? Odebíráte třeba elektronické verze periodik v jiných jazycích? Podělte se s námi o své tipy!

Recenze: The Entrepreneurial Linguist

2011-10-11T07:06:00.003+02:00

S knihami o překladu a překládání to u nás není nejrůžovější. Pokud jste studovali obor překladatelství-tlumočnictví, určitě jste v rámci povinné četby přečetli Umění překladu od Jiřího Levého a k tomu něco od Popoviče (což ale byl Slovák, takže to se vlastně nepočítá). Pak jste nejspíš četli spoustu dalších titulů, ale ty v češtině byste určitě spočítali na prstech jedné ruky. Nemluvě o tom, že to byla samá teorie a žádná praxe. Těžko také čekat, že by vám teoretici z 60. a 70. let poradili, jak si zřídit vlastní webové stránky, že byste měli mít profesionálně vyhlížející emailovou adresu a elektronický podpis, či dokonce vizitky.

V anglosaských zemích jsou na to o něco lépe a v poslední době se na trhu objevilo hned několik knih, které lze v pravém smyslu slova označit za praktické příručky. Dnes si představíme první z nich – The Entrepreneurial Linguist. Podtitul knihy zní „The Business-School Approach to Freelance Translation“ a v jeho duchu se celá kniha skutečně nese. Autorkami jsou sestry, dvojčata Judy a Dagmar Jennerovy, které vás přesvědčí, že překládání na volného noze je „byznys“ jako každý jiný a vy jako nezávislý překladatel byste se měli chovat jako podnikatelská jednotka bez ohledu na to, že vaším nejbližším spolupracovníkem je vaše kočka.

V knize si přijdou na své všichni od úplných začátečníků po ostřílené matadory, protože jak jsme již uvedli výše, není to žádná suchá teorie, ale spousta praktických tipů. Po úvodní kapitole, kde si přečtete, proč a jak byste o sobě měli začít přemýšlet jako o malé firmě, se dozvíte všechno, co k tomu budete potřebovat. Témata zahrnují sociální média a web 2.0, marketing, profesní rozvoj, stanovení cen a vyjednávání atd., přehledně uspořádaná do jednotlivých kapitol. Kniha je navíc velice čtivě psaná, takže ji budete chtít zhltnout doslova „na posezení“. V tom vám nejspíš zabrání právě ona spousta praktických tipů, které si budete chtít okamžitě vyzkoušet a aplikovat v praxi. S velkou pravděpodobností si v ní začnete podtrhávat a k podtrhaným pasážím se určitě budete opakovaně vracet. Každá kapitola je navíc doplněna vtipnými mini komiksy, jejichž autorem je Alejandro Moreno Ramos, a příklady a případovými studiemi z praxe samotných autorek.

Jedinou nevýhodou knihy (kromě toho, že není dostupná v češtině), je částečná poplatnost místu jejího vzniku. Tipy na nákup levnější kancelářských potřeb v USA asi moc nevyužijeme.

Publikace je k dostání na stránkách nakladatelství Lulu Press a za 12,51 EUR si ji můžete stáhnou ve formátu pdf.

Více o autorkách, knize a s ní spojených seminářích se můžete dozvědět zde. Pěkné čtení!

Zvratné přivlastňovací zájmeno SVŮJ

2011-10-03T16:28:00.001+02:00

Dnes se krátce zastavíme u používání zvratného přivlastňovacího zájmena svůj. Toto zájmeno nahrazuje osobní přivlastňovací zájmena můj, tvůj, jeho, její, jejich v případech, kdy přivlastňovaná osoba/věc patří podmětu věty: Jana tráví volný čas na své zahrádce. To znamená, že Jana vlastní zahrádku a na ní tráví volný čas. Větou „Jana tráví volný čas na její zahrádce“ bychom říkali, že tráví čas na zahrádce sousedky, sestry apod., ne však na své vlastní.

U tohoto pravidla platí několik výjimek:

1) Držíme palce našim hokejistům. Probírali jsme naše slavné skladatele.

Vlastník (posesor) a mluvnický podmět nejsou v celém rozsahu totožné.

2) Já se mým/svým dětem věnuji každý večer, a co ty? Říkám ti můj/svůj názor, neopakuji jen to, co jsem slyšela od jiných.

Zde se jedná o zdůraznění vlastnického vztahu a o úmysl vyjádřit protiklad k jiné osobě.

Zájmeno svůj se pak téměř vytrácí zejména v reklamních textech: Poraďte se s vaším lékařem nebo lékárníkem. Z mluvnického hlediska jde o chybu, na druhou stranu toto užití nezvratného zájmena plní funkci nabídky, přesvědčování, ujišťování atd.

Záměna zvratných a osobních zájmen může vést k nedorozuměním:

Podej mi moji kabelku. (=kabelka je moje) × Podej mi svoji kabelku. (=kabelka je tvoje)

Policie podezřívá tyto překupníky z vraždy jejich kolegy. (=kolega překupníků) × Policie podezřívá tyto překupníky z vraždy svého kolegy. (=kolega policistů)

Na závěr trochu teorie. Zájmeno svůj (svá/svoje, své) se skloňuje stejně jako zájmena můj (má/moje, mé/moje) či tvůj (tvá/tvoje , tvé/tvoje). Záporný tvar nesvůj má pouze kratší tvary (nesvá, nesvé). Zájmeno svůj se také používá ve spojeních typu: Hleď si svého; Není schopen jít po svých apod. Říkáme, že zájmeno substantivizovalo.

Zdroje: Příruční mluvnice češtiny, Praha, 2008; Internetová jazyková příručka (http://prirucka.ujc.cas.cz/).

Tiskněte úsporně

2011-09-27T17:19:00.001+02:00

Pokud vás trápí ekologická stopa, kterou po sobě zanecháváte, nebo byste jenom rádi ušetřili za nákladné tonery do tiskárny, můžete vyzkoušet Ecofont Software. Ušetřit se prý dá až 50 % toneru, což ocení nejen vaše peněženka, ale také životní prostředí.

A jak je to možné? Jednoduše řečeno to funguje tak, že zakoupený a instalovaný software změní vámi používané písma na „dírkovaná“ (viz obrázek). Otvory jsou ale tak miniaturní, že na obrazovce je téměř nezaznamenáte. Software je kompatibilní se všemi dostupnými tiskárnami a slibuje rychlou návratnost počáteční investice. K dispozici je pochopitelně bezplatná demoverze, pomocí které můžete vše otestovat. Ke stažení je ale také zcela bezplatný Ecofont Vera Sans, který umí psát i české znaky (vyzkoušeli jsme) a zůstane vám už napořád. Po stažení si ho jednoduše nainstalujete do seznamu fontů ve svém počítači a můžete vesele tisknout.

Seznam zahraničních neplatičů

2011-09-23T18:18:00.003+02:00

Když už jsme tento týden nakousli téma plateb a podvodů, rádi bychom vás upozornili na zajímavé stránky, které nabízejí přehled „problematických“ klientů.

Stránky se jmenují Payment Practices a jsou zaměřeny výhradně na překladatelské odvětví. Existují již od roku 1999 a v současné době seznam čítá 8 133 překladatelských agentur a klientů z celého světa. Svými komentáři do systému přispívají přímo překladatelé a tlumočníci, kteří mají s tou kterou agenturou zkušenosti z první ruky. Komentáře jsou moderovány a databáze usiluje o maximální objektivnost. Tato služba není bohužel zdarma, roční poplatek je 20 USD nebo 15 EUR, ale můžete si ji zdarma na 7 dní vyzkoušet. Registrovat se můžete zde.

V souvislosti s předchozím příspěvkem z tohoto týdne bychom vás rádi upozornili na veřejnou a bezplatnou část výše uvedených stránek, věnovanou právě nigerijským scamům, které se zaměřují speciálně na překladatele a tlumočníky a bohužel už dávno překročili hranice Nigérie. Jednu dobu byl například velice populární anglický biskup, který sháněl v České republice tlumočníka. Tato záležitost se řešila i v rámci Jednoty tlumočníků a překladatelů, jejíž členy „pan biskup“ obeslal. Pokud vám tedy v emailu přistane lákavá nabídka s nápadně dobrými finančními podmínkami, radíme vám dotyčného raději předem prolustrovat!

Máte s podobnými praktikami nějaké vlastní zkušenosti? Podělte se o ně s námi!

Podvodné emaily bez korektury

2011-09-19T12:46:00.002+02:00

O nechvalně proslulém nigerijském scamu už zřejmě většina z nás alespoň slyšela, možná jste dokonce sami pár takových zpráv obdrželi. Pevně věříme, že žádný z našich čtenářů se nestal obětí, a pro neznalé věci snad jen velice stručně uvedeme, že se jedná o nejrůznější rádoby seriózně vypadající emaily, jejichž jediným cílem je vylákat z vás peníze. Více si o nich můžete přečíst například zde. Jedním z typických rysů těchto dopisů je velice chabá jazyková stránka. Navíc ve snaze přiblížit se „cílovému publiku“ se jejich autoři uchýlili k použití internetových překladačů. Výsledek pak vyvolává spíše úsměv. Posuďte sami – tentokrát navíc pod záštitou OSN:

„Jsme skutečně povolena nově jmenovaný generální tajemník Organizace spojených národů, a řídící orgán měnové jednotky OSN, aby prošetřila zbytečného prodlení s placením, doporučen a schválen ve svůj prospěch. V naší studii jsme zjistili, s hrůzou, že platba byla zbytečně zdržel zkorumpovaných úředníků, bank, kteří se snaží odvést své prostředky na jejich soukromé účty.

Reprezentovat to, byla bezpečnost vašich finančních prostředků organizované v podobě své osobní identifikační číslo: 4131030637420496 / (PIN kód): 2900/AND Tak tady máte: podrobnosti transakce STATUS ID: LSO543269861390 Vaše (ATM VISA kartu) a všechnynezbytných ujednání s bankou Nigérie Zenith Plc a manažer Zenith banka Nigérie Plc mi řekl, že je třeba si ověřit vaše informace před tím, než mohl proces doručení vaší karty VISA ATM na vás, takže zpátky k nám, ihned k usnadnění poskytování vaše ATM KARTY VISA obrovský (6.800.000 dolarů).

1. Vaše celé jméno ................

2. VÁŠ DOMOV Adresa dodání ...

3. Váš věk :....................

4. Váš Povolání :..............

5. Vaše stávající telefonní číslo :....

6. Kopii dokladu totožnosti / FOTO ......

7. Skype ID :...............

Po obdržení této informace, budeme začít posílat kartu přímo do vašeho e-mailové nominován address. So vám absolutně nic dělat starosti, protože vše, co potřebujete, je vaše rychlé reakci a spolupráci na tento e-mail.“

Pozvánka na kurz

2011-09-15T10:45:00.001+02:00

Dne 8. října 2011 pořádá Komora soudních tlumočníků České republiky kurz pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem. Na kurzu vystoupí a své příspěvky přednesou zástupci komory i zástupci Krajského soudu v Praze. Dozvíte se například, které zákony a vyhlášky tuto oblast upravují, jaká je historie soudního tlumočení a jak se mohou tlumočníci dále vzdělávat. Jedna část kurzu bude také tradičně věnována kvalifikačním požadavkům na nové tlumočníky a lze očekávat, že na toto téma se jako vždy rozpoutá bouřlivá diskuse. Odpoledne bude zasvěceno praktickým záležitostem, jako je vyúčtování odměny tlumočníka (což, mezi námi, může někdy být docela věda). Na závěr vás čeká krátký test a doma ještě „úkol“ – vypracování překladu se všemi náležitostmi. Po úspěšném absolvování obdržíte osvědčení, které některé soudy od uchazečů přímo požadují.

Více informací a přihlášku na kurz naleznete zde.

Zeugma neboli spřežení vazeb

2011-09-07T06:09:00.007+02:00

Poměrně často se setkáváme s větami typu: Včera jsem viděl a mluvil s Petrem. Ač je v současné češtině zaznamenáván vznik nových vazeb, tato odchylka od větné stavby je považována za chybnou stylizaci.

Obecně se jedná o případ, kdy je k několika větným členům (souřadně spojeným) připojen jeden rozvíjející člen ve tvaru, který odpovídá pouze vazbě posledního ze souřadných členů, přičemž však každý z těchto členů vyžaduje vazbu jinou. Mluvíme o tzv. spřežení vazeb neboli zeugmatu, někdy se také můžeme setkat s výrazem „zanedbání dvojné vazby“.

Ale dost už teorie, pojďme si ukázat, jak to má tedy správně být. Začněme hned úvodní větou:
Včera jsem viděl a mluvil s Petrem. „Vidět“ se pojí se 4. pádem (vidět koho, co), „mluvit“ se 7. pádem (mluvit s kým, čím). Věta by tedy správně měla být: Včera jsem viděl Petra a mluvil jsem s ním.
Mluvíme o rozdílu hmotnosti před a po porodu. Před kým, čím (7. pád) a po kom, čem (6. pád). Správně tedy: Mluvíme o rozdílu hmotnosti před porodem a po porodu.

Někdy nám může připadat spojení správné, zejména když je slovesný tvar předmětu v obou pádech stejný.
Ničení a šlapání po trávníku se zakazuje. Ničení trávníku i šlapání po trávníku. Ale pozor! Ničit koho, co (4. pád) a šlapat po kom, po čem (6. pád). Správně tedy musí být: Ničení trávníku a šlapání po něm se zakazuje.

A na závěr ještě pár zajímavostí.
Termín „zeugma“ pochází z řečtiny (ζεύγμα, jařmo) a nesetkáváme se s ním pouze v češtině.
Kupříkladu definice z anglické gramatiky (http://grammar.about.com/) zní:

A rhetorical term for the use of a word to modify or govern two or more words although its use may be grammatically or logically correct with only one. Adjective: zeugmatic.

A jako příklad je uváděna citace ze Shakespearova Jindřicha V.: „Kill the boys and the luggage!“.

Z extrému do extrému

2011-08-31T10:19:00.003+02:00

K následujícímu zamyšlení nás přivedl telefonát jedné z našich kolegyň, která volala, zda bychom pro ni neměli nějakou zakázku. Při té příležitosti zmínila, že posledních několik dnů je všude „mrtvo“.

Pokud pracujete tzv. na volné noze, určitě jste to už zažili. Jsou prostě dny, kdy se vůbec nic neděje. Očima hypnotizujete telefon, který za celý den ani jednou nezazvoní, a počet nových emailových zpráv s žádostmi klientů se rovná nule. Pak se někdo ozve s expresní zakázkou, kterou s radostí přijmete, a v tu chvíli se to na vás začne valit ze všech stran. Telefon zvoní a chodí jedna objednávka za druhou, takže 24 hodin, které den nabízí, se zdá žalostně málo.

Nevíme, proč a čím to je, ale práce zkrátka generuje další práci… Bohužel jsou tyto cykly poměrně nepředvídatelné a žijí si vlastním životem. Nabídnout můžeme asi jedinou radu: neklesejte na mysli a nepropadejte panice. Naopak se snažte využít neplánované volno k relaxaci či vyřešení všech restů a myslete na dny, kdy opět budete sedět u počítače 12 hodin denně.

My vám samozřejmě přejeme, aby vaše pracovní nasazení bylo pokud možno vyvážené!

Nezapomínejte na oči

2011-08-29T04:21:00.002+02:00

O škodlivosti překládání pro celý organismus jsme se na tomto blogu již zmiňovali. Kromě různých částí zad a pravého zápěstí trpí dlouhým vydáváním u počítače také váš zrak. Pravidelné návštěvy u očního lékaře to nejspíš jen potvrzují – každé dva roky silnější brýle. Pokud se sami jen těžko přinutíte spustit občas oči z monitoru, zkuste si nainstalovat šikovný prográmek, který vás v předem definovaných časových intervalech upozorní, že je čas na pravidelnou přestávku. Můžete si buď sami nastavit, jak často a na jak dlouho si přejete přestávky dělat, nebo vybrat jednu z přednastavených kombinací. Tak například pravidlo 20-20-20 znamená, že každých 20 minut byste se na 20 vteřin měli soustředit na něco ve vzdálenosti 20 stop (cca 6 m). Pravidlo 60-5 znamená, že jednou za hodinu si uděláte 5minutovou přestávku.

Vaším osobním ochráncem zraku se stane robot Evo, který vám dle zvoleného režimu jednoduše zhasne obrazovku. Stáhnout si ho můžete zcela zdarma zde.

AnyCount spočítá cokoliv

2011-08-22T04:13:00.003+02:00

Ceny překladů počítáme zatím stále na normostrany. Klient pošle text ve Wordu, my sečteme znaky včetně mezer (respektive znaky bez mezer a slova), vydělíme to 1800 a máme počet normostran. Jenže co dělat v případě, kdy je soubor k překladu v PowerPointu nebo Excelu? A co když klient pošle pdf nebo jpg a chce cenu znát předem? Jak se potom trefit, aby ani jedna ze stran nebyla ošizená?

Naštěstí chytří vývojáři vymysleli nástroje, které provedou počítání za nás. Jedním z nich je například AnyCount. Jak název napovídá, AnyCount vám spočítá v podstatě cokoliv, a to v jakémkoliv formátu. Zajímají vás klasické normostrany o 1800 znacích včetně mezer? Nebo „evropské“ normostrany o 1500 znacích bez mezer? Chtějí vaši klienti v Německu účtovat za řádky? Nebo jste už přešli na zdrojová slova? S tím vším vám AnyCount pomůže. Pokud jde o formáty, podporuje AnyCount všechny myslitelné. Můžete je dokonce kombinovat v rámci jednoho počítání a výsledky si zobrazit jak souhrnně, tak pro každý soubor zvlášť. Dokonce můžete v rámci každého výpočtu upřesnit, co všechno budete chtít počítat, např. záhlaví, ale ne zápatí, nebo vynechat poznámky pod čarou či textová pole atd. Velikost počítaných jednotek si navíc můžete sami definovat, nebo vytvořit vlastní, třeba normostranu o 250 slovech. Ve verzi Enterprise nabízí AnyCount také propojení s fakturací.

Pokud si zatím chcete AnyCount jenom vyzkoušet, můžete si ho zkušebně stáhnout na 30 dní zdarma a následně za zvýhodněnou cenu zakoupit. Pokud se setkáváte s různými formáty souborů a požadavky klientů, AnyCount se vám určitě vyplatí. Jedinou nevýhodou je, že AnyCount zatím nebyl lokalizován do češtiny.

Číselné výrazy v angličtině II

2011-08-15T07:43:00.002+02:00

V červnovém příspěvku o anglických číslovkách jsme si slíbili, že se k tomuto tématu ještě vrátíme. Dnes tedy přinášíme další část – všehochuť toho, co také s číslovkami a počítáním souvisí:

Řadové číslovky:

Že se za anglickými řadovými číslovkami nepíše tečka jako v češtině, ale poslední dvě písmena příslušné číslovky, snad každý ví (1st, 2nd, 3rd, 4th, 100th atd.). Podobně se tečka nepíše za římskými číslicemi u jmen panovníků, např. Charles IV (čti: Charles the Fourth).

Z hlediska překladu je dále zajímavé použití základní číslovky tam, kde čeština obvykle používá řadovou: druhá světová válka jako World War II (čti: two), druhý svazek jako Volume Two nebo čtvrtá kapitola jako Chapter Four apod.

Věk:

Jako překlad věty „Je mu padesát.“ bohatě stačí He is fifty. Při překladu dost často pod vlivem češtiny přidáváme slovo „years“, ale zapomínáme na „old“. Správně tedy He is fifty years old, nebo poněkud archaičtěji He is fifteen years of age. Forma He is fifty years není správná.

Teplota:

Chřipková sezóna je sice ještě daleko, ale pokud potřebujete v angličtině říct, jak vysokou má kdo teplotu, nepřekládejte doslova podle češtiny. Místo She had 38 last night je třeba v angličtině dodat slovo „teplota“: Her temperature was 38 last night nebo She had a temperature of 38 last night.

A když přijde řeč na počasí, použijeme v angličtině slovo „temperature“ jako podmět, případně je nahradíme zájmenem it: The temperature this morning was 20 (degrees). It is 35 in the shade.

Pár × několik:

Křížovkáři sice ví, že pár jsou dva, ale v běžné mluvě to klidně mohou být i tři, nebo čtyři. Pokud tedy jedete pracovně na pár měsíců do zahraničí, ujasněte si, jak dlouho budete skutečně pryč. Anglické „a couple“ totiž většinou označuje „dva/dvě“. Pokud chcete být méně specifičtí, použijte například a few nebo several.

Slovní vyjádření procent:

Pokud hovoříme o procentech stejnorodého celku, je nutné připojit předložku of: About 60 percent of the world's cocoa is grown in West Africa. Když mluvíme o procentu různých látek, například u složení, předložka of se nepoužívá: People who fast often dilute their juice with 50 percent water, 50 percent juice.

Výraz percent se používá po číslovkách. Jinak je lepší použít percentage: What percentage of income should go to housing?

Máte k tomuto tématu nějaké otázky? Jakákoli diskuze je vítána!

(Použité příklady inspirovány knihou Dona Sparlinga English or Czenglish? Jak se vyhnout čechismům v angličtině.)

Vedlejší věty přívlastkové vztažné

2011-08-08T11:24:00.001+02:00

V dnešním jazykovém koutku se pokusíme odhalit tajemství vedlejších vět vztažných.

Vedlejší věta vztažná je připojená k hlavní větě vztažnými zájmeny (kdo, co, který, jaký, jenž apod.) nebo vztažnými příslovci (kde, odkud, kudy, kam apod.).

Řekni mi, kdo tě na večírek doprovodí.
Rozhodni se, co si vezmeš na sebe.
Opravil pračku, která se pokazila.
Byla to nehoráznost, jakou svět neviděl.
Budu ti vyprávět příběh, jenž tě zaručeně pobaví.
Pověz nám, kde jsi včera byl?
Tohle je země, odkud pocházíš?
Šel stejnou cestou, kudy chodíval jeho dědeček.
Půjdu tam, kam mě nohy povedou.

Vedlejší věty se oddělují čárkou. Pokud je vztažné zájmeno ve spojení s předložkou, píše se čárka před předložkou:

Zde stojí dům, do kterého se budeme stěhovat.

U výše uvedených případů většinou chybu neděláme, tedy „tu čárku tam napíšeme“. Problém však často nastává, pokud jsou vztažné věty vložené:

1) do hlavní věty:

Dům, do kterého se budeme v létě stěhovat, stojí na okraji Prahy.

2) mezi dvě hlavní věty:

Poznali se u moře, které bylo toho léta velmi studené, a ještě téhož roku se vzali.

3) mezi vedlejší a hlavní větu:

Ačkoli věděla, kdo mu auto poškrábal, mlčela.

Vedlejší věta vložená se odděluje čárkou z obou stran.

Pozor ale, pokud jsou vedle sebe dvě vedlejší věty – mezi nimi se čárka nepíše!

Vesnice, kam se budeme v létě stěhovat a kde najdeme svůj nový domov, je za Prahou.

Trápí vás čárky ve větách i jinde? Podělte se o to s námi a my se vám pokusíme pomoci.

Google +

2011-08-01T04:40:00.007+02:00

Možná jste se už také doslechli o Google Plus, který je nejnovějším přírůstkem v rodině tzv. sociálních médií. Jak už název napovídá, jedná se o produkt společnosti Google, který od 28. června tohoto roku běží ve zkušební fázi pod názvem Projekt Google Plus. Experti ho familiérně nazývají Plusko. Jeho ambicí je (údajně) nahradit Facebook a Twitter. Najdete ho na doméně plus.google.com a, podobně jako zpočátku služba gmail, funguje jen na pozvání. Nás do této vybrané společnosti zatím nikdo nepozval, a pokud je nám známo, tak další pozvánky vydávány nejsou a Google si vystačí s pokusnými králíky, kteří se mu již přihlásili. Možná jste si všimli nové červeno-černé horní lišty vyhledávače Google. Ta s uvedením Google + souvisí a právě přes ni se budou přidávat noví uživatelé pomocí +Vy. V době krátce po spuštění byl zájem o registraci takový, že dalším žadatelům už se objevovalo jen chybové hlášení.

Funkčně je Google Plus velice podobný Facebooku, ale o něco lépe střeží vaše soukromí a umožňuje vytvářet tzv. kruhy, vlastně skupiny přátel. S každým svým kruhem pak můžete sdílet jiné druhy informací. Počet kruhů, do kterých může být jeden uživatel zařazen, není omezený. Twitteru se potom Google Plus podobá v tom, že můžete někoho sledovat, aniž by dotyčný musel na oplátku vidět vaše informace. Na své si tedy přijdou i tajní agenti! Mezi další služby patří Témata, tedy informace z oblastí, které by vás mohly zajímat, a něco jako videochat. Chystá se také spuštění verze pro firemní uživatele.

Tak co myslíte, přinese Google + něco nového a převratného a blíží se konec Facebooku, nebo to bude jen další „žrout času“?

Otestujte své znalosti angličtiny

2011-07-25T20:01:00.001+02:00

Učíte se angličtinu? Nebo už všechno umíte a jenom pilujete svůj styl vyjadřování a výrazové nuance? A položili jste si někdy otázku, jak velká vlastně je vaše aktivní slovní zásoba v tomto jazyce? Nyní se můžete pomocí jednoduchého nástroje otestovat přímo online – funguje prý pro všechny, od dětí po univerzitní profesory:

http://testyourvocab.com/

A jak jste na tom s anglickým pravopisem? Možná jste se už setkali s pojmem „spelling bee“, tedy vlastně s pravopisnou soutěží, která původně vznikla v USA. Vyzkoušejte, jak byste obstáli v tvrdé konkurenci dětí školou povinných. Volit můžete mezi britskou a americkou variantou jazyka:

http://blog.oxforddictionaries.com/media/spelling-bee-2011/

Anglický pravopis vám moc nejde? Nezoufejte, v některých slovech často chybují i sami rodilí mluvčí. Přehled těch nejběžnějších chyb, zpracovaný formu vtipného komiksu nabízí dnešní poslední odkaz:

http://theoatmeal.com/comics/misspelling

Podělíte se s námi o vaše výsledky? :-)

Sovy v parlamentu?

2011-07-15T12:19:00.003+02:00

Během letních prázdnin a dovolených se vydáváme na cesty do nejrůznějších koutů světa. Z jedné takové cesty pochází i fotografie, která nás inspirovala k dnešnímu příspěvku. Jedná se o informační tabuli ze zoologické zahrady v San Diegu. Návštěvníky postávající poblíž voliéry s dravci nenásilně informuje o tom, že ptáci (alespoň v anglicky mluvících zemích) se nemusejí zdržovat jenom v hejnu.

Pokud by vás zajímaly i jiné druhy než sovy, pávi, křepelky a krkavci, mrkněte na zajímavou stránku, kde se to opeřenci jenom hemží. Dozvíte se například, že „murder of crows“ není název nového hororu, ale obyčejné hejno vran.

Počítáme do dvou

2011-07-13T10:58:00.007+02:00

V dnešním gramatickém zastavení se ještě vrátíme k číslovkám a podíváme se na skloňování číslovky „dva“. Dva (dvě) se oproti jiným číslovkám skloňuje specificky:

1. pád dva muži / dvě ženy, města

2. pád dvou mužů / žen, měst

3. pád dvěma mužům / ženám, městům

4. pád dva muže / dvě ženy, města

5. pád dva muži / dvě ženy, města

6. pád dvou mužů / žen, měst

7. pád dvěma muži / ženami, městy

Tvar „dvěma“ (3. a 7. pád) může někomu připadat nespisovný, může ho tzv. „tahat za uši“. Říká si, že když je správně věta „Děvčata dorazila ke třem přítelkyním a pak vyrazila na výlet se třemi muži.“, mělo by být správně „ke dvoum přítelkyním“ a „s dvěmi muži“. Správně to však rozhodně není.

Na tomto místě se musíme vrátit trochu do minulosti a připomenout si, že čeština mívala vedle jednotného a množného čísla také tzv. duál – číslo dvojné. Duál se používal, pokud byl počet věcí či osob přesně dvě. A s pozůstatky čísla dvojného se setkáváme dodnes: u číslovek dva a oba, ale také u párových orgánů: oči, uši, ruce a nohy.

Pozor ale!

kluk s modrýma očima × punčocha s puštěnými oky
dítě s odstávajícíma ušima × hrnec s uchy
miminko mávalo ručičkama × hodinky s ručičkami
znuděně komíhala nohama × stůl s nohami

Tak ať se nám nezamotají nohy, ruce – ale hlavně jazyk!

Pořádek dělá přátele. Zejména v EU

2011-07-01T08:21:00.002+02:00

Z nejrůznějších operačních programů, které probíhají na území České republiky a jsou spolufinancovány z peněz Evropské unie, vzešla také celá řada našich klientů. Ti vymysleli projekt, který byl poté schválen, a v rámci jeho realizace se objevila mimo jiné také potřeba překladatelských či tlumočnických služeb.

Kdo měl s operačními programy co do činění, určitě ví, že tato jedinečná možnost získání prostředků je spojena se spoustou papírování. Všechny dokumenty je navíc potřeba archivovat, a to dlouhou řadu let. Tato povinnost se vztahuje dokonce i na nás jako dodavatele. Když nám tedy před několika dny volal klient, příjemce dotace z operačního programu, že „máme problém“, obávali jsme se nejhoršího. Problém to tedy skutečně byl: Ukázalo se, že v důsledku neexistence halířů a zaokrouhlováním konečných částek po připočtení DPH nás přeplatili o celou jednu korunu v porovnání s tím, co jsme si dohodli ve smlouvě. Aby se předešlo následné mašinérii, při které by musela zasedat krajská rada, která by musela celou záležitost projednat a schválit, náš klient nás s velkou omluvou poprosil, abychom jim onu 1 Kč poslali zpět a vystavili dobropis. V tom jsme samozřejmě rádi vyhověli, ale nemohli jsme odolat, abychom se o tuto kuriózní historku nepodělili se svými čtenáři.

Přejeme všem krásné nadcházející svátky a pěkné čtení!

Wintonovy vlaky

2011-06-27T20:43:00.007+02:00

Jak jste již možná zaregistrovali na našich webových stránkách nebo na Facebooku, zajištěním překladů jsme se podíleli na výstavě Wintonovy vlaky. Zahájení výstavy, které proběhlo v Praze a Londýně současně dne 21. května, jsme se z časových důvodů bohužel nemohli zúčastnit, a tak jsem využila jednoho teplého červnového dne a vytáhla rodinu na výlet.

Pro umístění výstavy byl vybrán park před Starým purkrabstvím na pražském Vyšehradě. Výstava se nachází pod širým nebem a je přístupná zdarma 24 hodin denně, v nočních hodinách je osvětlená. Potrvá do 31. července 2011. Zvolené místo je opravdu pěkné, avšak výstava tohoto formátu by si zasloužila zcela jistě více plochy. Umístění 27 panelů blízko sebe je na úkor osobního prostoru návštěvníků. A že jich, ač v sobotním dopoledni, nebylo zrovna málo.

Dobové dokumenty a fotografie s vysvětlujícími texty seznamují s událostmi i atmosférou předválečné Evropy, vyprávějí příběhy některých českých Wintonových dětí, ale také vypovídají o koncentračních táborech a v nich panujících neúnosných poměrech.

Sir Nicholas Winton… O koho vlastně jde? Mnohým z nás vytane na paměti proslulý pořad televize BBC That’s Life, kam byl nic netušící úředník na penzi pozván a kde se setkal se „svými dětmi“. Tento mediální rozruch rozpoutala jeho žena, když na půdě v jejich domě objevila seznamy zachráněných dětí a další příslušné dokumenty.

Nicholas Winton se tak stal synonymem záchrany 669 židovských dětí před jistou smrtí. Po nástupu nacistů k moci vzniklo několik dobrovolnických organizací, které pomáhaly uprchlíkům z Německa a Rakouska před nacisty. Po Křišťálové noci, kdy bylo jasné, že Židé jsou v přímém ohrožení života, se tyto organizace snažily alespoň dostat ze země děti židovských rodin. Nicholas Winton se zapojil do činnosti British Comittee for Refugees from Czechoslovakia (Britský výbor pro uprchlíky z Československa) a společně se svoji matkou a dalšími dobrovolníky vyhledával adoptivní rodiče v Británii, jednal s britskými úřady a získával příspěvky na potřebné kauce.

Poslední vlak s dětmi vyjel 2. srpna 1939. Transport naplánovaný na 1. září již nevyjel. Z dětí, které jím měly odjet, pravděpodobně nepřežilo holokaust ani jedno…

Dnes se občas setkáváme s bagatelizováním této části historie. Jakmile ale držíte v náručí své vlastní dítě, nutně vám na mysli vytane otázka „Co všechno bych pro záchranu svého dítěte udělal já?“.

Psaní čísel v angličtině I

2011-06-20T07:11:00.010+02:00

O tom jak se vypořádat s čísly v češtině jsme psali zde. Dnes se podíváme na podobnou problematiku z pohledu překladu do angličtiny. Na začátek malé připomenutí. Pokud patříte mezi naše překladatele, určitě jste tato pravidla od nás již slyšeli, ale jak se říká – opakování je matka moudrosti.

V angličtině nepoužíváme desetinnou čárku, ale tečku. Čárku si naopak můžeme schovat pro oddělování tisíců, což bychom ale zase naopak neměli přenášet do češtiny. V Evropské unii se doporučuje způsob oddělování tisíců (pevnou) mezerou, ale pakliže vyloženě nepřekládáte pro instituce EU, není potřeba se tím řídit. V angličtině se také, na rozdíl od češtiny, neodděluje číslice a znak %. Můžete tedy s klidem zapomenout na rozdíl mezi 5 % (pěti procenty) a 5% (pětiprocentním). Jestliže ale překládáte opačným směrem do češtiny, nezapomeňte mezeru udělat!

Pokud jde o psaní dat, tak v evropském kontextu je asi nejjistější držet se formátu 26 May 1995. V případě, že překládáte opačným směrem, ale nezapomínejte, že v americké angličtině se uvádí na prvním místě měsíc, což může způsobit problémy a nedorozumění, zejména tam, kde nejsou data vyjádřená slovně. Pokud není možné z úsporných důvodů datum rozepsat, nabízejí se tyto možnosti:

26/5/1995 26/5/95 26-5-1995 26-5-95

Další oblastí, která dělá našim korektorům vrásky, je překlad spojení „v roce / v letech…“. Základní jednoduché pravidlo zní: vystačíte si bez slova year(s). Tedy nikoli I was born in the year 1975 and attended university in the years 1993-1998, ale úplně jednoduše I was born in 1975 and attended university from 1993 to 1998 nebo between 1993 and 1998. Ačkoliv použití slova year není výslovně špatně, příliš se nepoužívá. Ve vyjádření určité dekády nějakého století se chybuje méně, ale pro jistotu: The World Bank's Poverty Reduction and Economic Management (PREM) Network has prepared a study on development lessons of the 1990s.

A když už jsme u těch letopočtů, stojí ještě za zmínku spojení „v polovině století“. Zde rozhodně nelze použít half. What happened in the middle of the 20th century that will not happen again for 4000-4001 years? Můžete se setkat také s kratší podobou in the mid-20th century. V souvislosti s half přidáme ještě jedno spojení, kde se často chybuje – výraz half a year se v angličtině téměř nevyskytuje, používá se six months: We travel abroad every six months.

Z hlediska překladu je dále problematické slovo „desítky“. V tomto případě je totiž třeba použít anglické slovo dozens, například Wildfires destroy dozens of homes in Oklahoma, Texas. Tedy žádné tens of. Abychom ale desítky úplně nezatracovali, přípustné jsou ve spojení s výrazy thousands, millions apod.: Tens of thousands of students, social groups and unemployed Spaniards rallied in more than 50 cities on Sunday.

Abychom vás nezahltili desítkami pouček, dnešní povídání o číslech zde ukončíme a budeme pokračovat zase příště.

Pro nemoc přišel o práci

2011-06-13T07:09:00.096+02:00

Ne, nechceme se tu zabývat problematikou nemocnosti a případnými právními otázkami. Chceme se zaměřit na skloňování podstatných jmen rodu ženského typu nemoc a práce.

Slovo nemoc (obdobně moc, pomoc, velmoc, pravomoc apod.) se řadí mezi ženská podstatná jména, jejichž skloňování kolísá mezi vzorem „píseň“ a „kost“.

jednotné číslo množné číslo
1. pád nemoc nemoci
2. pád nemoci nemocí
3. pád nemoci nemocem i nemocím
4. pád nemoc nemoci
5. pád nemoci nemoci
6. pád nemoci nemocech i nemocích
7. pád nemocí nemocemi

Čeština a tvarosloví se neustále vyvíjejí, některá podstatná jména přecházejí od vzoru „kost“ ke vzoru „píseň“. Abychom dodrželi platnou normu, doporučuje Ústav pro jazyk český řídit se aktuálním vydáním pravidel českého pravopisu.

Slovo práce je záludné především svým 6. pádem množného čísla. Zde se často nesprávně používá tvar „pracech“ (správně je pracích). Celé skloňování uvádíme v následující tabulce:
   jednotné číslo    množné číslo
1. pád práce práce
2. pád práce prací
3. pád práci       pracím
4. pád práci práce
5. pád práce práce
6. pád práci pracích
7. pád prací    pracemi

Tápete s tvary nějakých dalších slov? Napište nám, pokusíme se Vám poradit.

Anketa na našem blogu!

2011-06-08T18:30:00.002+02:00

Překládáte z domova? Pracujete striktně 8 hodin denně? Nebo se vám lépe překládá v noci? Zúčastněte se naší ankety tak, že jednoduše zvolíte a potvrdíte jednu z možností. Hlasování i výsledky jsou zcela anonymní. Zároveň můžete kdykoliv přispět komentářem do diskuse pod tímto článkem.

Co je to „style guide“?

2011-06-06T10:57:00.006+02:00

Ač by se podle názvu mohlo zdát, že dnešní příspěvek bude ze světa módy, není tomu tak. Anglický pojem „style guide“ (nebo také „style manual“) označuje soubor pravidel pro psaní a úpravu dokumentů, která lze aplikovat obecně, nebo použít v případě konkrétní publikace, skupiny uživatelů či oboru. Takový manuál zajistí jednotnost stylu a formátování dokumentu.

Soubor pravidel, kterými se konkrétní organizace řídí, se potom nazývá „house style“. Typickým příkladem použití je novinářská profese. Svůj manuál stylu má každý větší zahraniční deník či jiné periodikum, ale také nejrůznější vydavatelé. Pravidla v něm obsažená se mohou týkat pravopisu, interpunkce, psaní velkých písmen a čísel, citací, bibliografie apod. Mnohé z těchto příruček jsou pravidelně revidovány a aktualizovány s tím, jak se jazyk a jazykové jevy dále vyvíjejí.

Některé jsou dokonce volně ke stažení na internetu, a mohou se tak stát zajímavým zdrojem informací pro překladatele, učitele a studenty jazyků i všechny ostatní, kteří se o jazyky zajímají nebo s nimi nějak pracují. Vyzkoušejte sami:

Určitě najdete i celou řadu dalších, nejen v angličtině. Stačí požádat o pomoc vyhledávač.

Svá pravidla na úpravu dokumentů mají také (i když ve značně kondenzované formě) někteří z našich klientů. Ta se k překladatelům dostávají v podobě pokynů, jak s textem zacházet, které výrazy používat a čeho se vyvarovat.

Pokud překládáte do angličtiny, rádi bychom vás upozornili na příručku English Style Guide, kterou publikovala Evropská komise. Je určena všem uživatelům angličtiny včetně překladatelů a obsahuje i takové kapitoly, jako je genderově neutrální jazyk (jinými slovy řešení otázky he/she × they, se kterým jste se už určitě při překladu nejednou potýkali). Tento manuál je volně ke stažení, a pokud při překladech do angličtiny tápete, doporučujeme do něj nahlédnout. A protože velká část našich překladů s problematikou Evropské unie souvisí, můžete se ho jeho pravidel také směle držet.

Narazili jste při práci na jiné zajímavé dokumenty nebo stránky, které s touto problematikou souvisejí? Budeme rádi, když se s námi podělíte o zkušenosti.

Glosa o cenách

2011-06-03T09:44:00.005+02:00

Otázka cen za překlady je velice ožehavé téma, ke kterému se určitě budeme postupem času vracet. Nechceme hned začínat na pesimistickou notu, a tak snad jen na úvod uvedeme, že zatímco se objevují názory, že je povinností překladatele účtovat za překlad co nejvíce, aby nedocházelo k obecnému snižování cen, osobně se domníváme, že trh je natolik veliký, že pojme nejrůznější rozpětí cen. Záleží hlavně na klientech, jaký produkt chtějí koupit. Na druhou stranu ale uznáváme, že český trh se bohužel stále řídí heslem „levně, rychle, a přitom kvalitně“. K tomu také nemalou měrou přispěla hospodářská krize uplynulých let, kdy spousta firem omezila nejen tradičně omílané výdaje na jazykové vzdělávání svých zaměstnanců, ale třeba také výdaje na překladatelské služby. Některé z nich zjistily, že překlady z angličtiny, či dokonce do angličtiny si „stejně dobře“ mohou zajistit interně. Jiné poptaly nové dodavatele, kteří jim nabídli nové, mnohem nižší ceny. Kam až tato situace může dojít a jak z ní ven?

K zamyšlení a pobavení přidáváme video, které je již staršího data, ale (bohužel) stále aktuální.

Hezký víkend!

25 věcí, které by překladatelé nikdy neměli dělat

2011-05-31T08:30:00.002+02:00

Při cestách virtuálním světem jsme narazili na tento inspirativní článek (bohužel je pouze v angličtině). Bod 16 jsme už zažili na vlastní kůži a doufáme, že se tak stalo poprvé a naposled... Máte nějaká další vlastní pravidla, na která nedáte dopustit?

http://yndigotranslations.com/blog/2009/11/12/25-things-translators-should-never-do/